09.05.2011 11:14:53

Česká povaha versus korejská?

Už několikrát jsem chtěl něco psát do svého blogu, ale docela mi došla fantasie, zdá se, že jsem se nějak zcela sžil s korejským způsobem života do té míry, že mi tady nepřipadá nic divné, spíš mi čím dále více podivní připadají naši lidé.
Po prohlédnutí záznamů z počtu návštěv svého blogu jsem ale zjistil, že jednoznačně nejčtenějším článkem je má cesta domů do mé vlasti, dokonce do té míry, že její "čtenost" přesahuje 4x až 10x ostatní články. Zdá se, že čtenáře mého blogu zajímá více dění u nás, než v nějaké vzdálené Koreji a že chování naší paní na benzínové pumpě je důležitější než test atomové bomby.
To je snad i logické. Proto se pokusím maličko porovnat národní zvyky a povahy Čechů a Korejců (Asiatů). Možná že to řekne něco i o nás.

Kde ale začít, abych co nejvíce přiblížil to co je rozdílné a co ne....asi někde v Číně na jedné bezvýznamné tržnici v jednom mnohamilionovém městě (Nanjing), kde jsem jen tak z nudy zabloudil když jsem hledal něco, co ještě nemám a co bych si případně koupil, kdyby mě něco zaujalo.......a tu jsem uviděl starý čínský pár, patrně manžele. Bylo vidět, že nemají peněz nazbyt, byli v oškrkaných botech a v obnošeném oblečení a starý pán byl patrně po mozkové mrtvici, jelikož jeho pravá polovina těla byla
částečně nehybná. Jeho stará paní držela v ruce provázek, který měl ten pán omotaný okolo chodidla své pravé nohy, podpírala ho a kdykoliv chtěl udělat krok, tak ona mu jeho nohu pomohla nadzvihnout pomocí provázku a tak spolu krok za krokem procházeli špinavou starou tržnicí naplněnou pachy všeho možného....tento obraz v člověku nutně vyvolá lítost a já jsem dlouho nedokázal na ten moment zapomenout, ale ač se to zdá divné, já jsem začal tomu starému pánovi závidět. Asi si řeknete, že nejsem normálni, no, což o to, asi nejsem, ale on má něco, co my jsme už dávno ztratili...a nejen on...Asie obecně. Je to určitá přítomnost jiného člověka, je to jistota většiny lidí, že se o tohoto člověka někdo stará po celý jeho dlouhý život, že je někdo, většinou jeho rodina, komu není lhostejný.
Korejska rodina
Typická korejská rodina na výletě v neděli....piknik.
Najednou mi připadal zivot Evropana a obzvláště "západoevropana" nějaký chudý. Uzavřeni ve svých 5 mistných automobilech, ve kterých jezdí osamoceni, za zdmi svých domu a plotů které je oddělují od společnosti...spokojenost se tam měří větším autem, větším domem, větším... kde jsou úplně sami a říkají tomu soukromí,ochrana osobnosti,ochrana údajú..... Říše soukromí a lhostejnosti.
Ti dva byli v úplném kontrastu s naší společností, která vždy ukryje staré lidi do útulků aby mohly jejich děti pracovat a tvořit "hodnoty",aby moly platit daně nenasytné státní hydře, hodnoty, které ve skutečnosti jsou obyčejný konzum jako by lidé nebyli nic víc než stroje a při poklesu jejich výkonnosti by měly být odstaveny a jen jakýsi záblesk humanity nám brání je poslat úplně pryč do nějaké vzdálené reservace. Abychom si rozuměli, nebavím se tady o důchodovém systému, jestli platíme hodně nebo málo, což je asi to, co normální Evropan namítne, protože není schopen měřit jinak než objemem peněz. Mé pravicové smýšlení a ekonomická logika říká...pryč s nimi,život je vždy otázkou silnějšího, musíme se zbavit toho slabého, abychom obstáli ve světě, abychom sami přežili, jinak nás silnější sežerou,je to stále válka se spoustou zdvořilostí a úsměvů, kde slova v telefonu "jak Vám mohu pomoci" znamenají...dávej si na mě pozor...a nakonec, nikdo nemá hlad...ale můj názor na život a smysl všeho co děláme říká...tady jeněco špatně.

A to je vlastně Asie. Korea se kupodivu podobá Česku jako vejce vejci v několika ohledech. Pokud řekneme že Slované jsou ekvivalentem Číňanů a Němci jsou ekvialentem Japonců, pak Korea je zhruba ekvivalentem Česka. Korejci spatřují v Číně svou historickou a kulturní minulost a cítí se být více Číňani jako Japonci, ale jejich systém, hodnoty postavení žen ve společnosti,hrdost
k národu a desítky jiných aspektů stále říkají...my jsme Japonci, my žijeme jako oni a uznáváme podobné hodnoty...Pokud by tohle četl nějaký Korejec, asi bych teď byl označen jako lhář a demagog, asi jako u nás, kdybych napsal, že jsme Němci. Přesto se náš stát a chování lidí podobá více Německu jako třeba Rusku. A dovolil bych si řict, že po 2.sv.válce snad ještě víc než dřív, protože Němci mají na svém národu stále velmi silne stigma války, kterou způsobili a jejich národní hrdost se smrskla jen na bouřlivé hulákání při sportovních zápasech, stejně jako u nás, kde chybí národní hrdost už pěknou řádku let. Vzpomínam na mého kamaráda z Yemenu, který se mě zeptal ještě za doby před existencí EU...a proč se prostě Češi nespojí s Německem? Německo by bylo trošku větší, Češi by měli větší trh, větší možnosti na vzdělání, školy, zaměstnání...Němci jsou přece hodně vzdělaní, mají spoustu nobelovek a tak..
Tehdy mě tato myšlenka zcela šokovala, my...s Němci..znělo to jako článek z Třetí říše. Ale kamarád byl Arab a necítil to tak.
Je to asi stejné, jako já z té vzdálenosti necítím zášť k Japoncům, spíš obrovskou lítost nad spoustou mrtvých civilistů v
Hirošimě a Nagasaki. A tak mi představa spojené Koreje a Japonska nedělá žádné problémy.
Kde ale vidím dost velký problém a rozdíl, to je právě otázka národní hrdosti. Tady bychom se mohli od Korejců hodně učit.
Žili sice pod nadvládou Japonců pěknou řádku let, jejich vojáci bojovali...nebo byli nuceni bojovat na straně Japonců, ale co
je zvláštní, necití se jako poražený národ. Snad dříve utlačovaný, snad ekonomicky ohrožený Čínou, ale neznám Korejce, co by
nadávali na Koreu, tak jako Češi na svou vlast a vládu. Řekl bych, že tato filosofie prosakuje i do vlády. Pro stát je to prospěšné,
protože co je Korejské, to je dobré a Korea je jako jedna velká rodina (několik rodin). Tím pochopitelně drasticky ubývá korupce a stále existuje něco vzdáleně podobného jako kodex Bushido..(kodex samurajů pro čest, obětovaní se, zodpovědnost..). Teď asi strhnu vlnu nevole, protože přisuzovat Korejcům něco tak Japonského je skoro urážka a kodex který byl použit během války například letci Kamikadze, no fuj, a navíc některé korupční aféry, které jsou pochopitelně i v Koreji ukazují na něco jiného, ale při porovnání naší politické scény s chovaním korejských politiků se tomu prostě ubránit nedá.
Často se mě naši lidé ptají, nebo spíše v debatách nějak vyplave na povrch, že ten Němec, Japonec nebo Korejec či Angličan, pod kterým pracují někde v továrně je kolikrát hloupější než Čech. A nějak si tak léčíme komplex méněcennosti z toho, že musíme pracovat pod nějakým cizincem. Nevím co to v našem národě je. Především mě hodně překvapuje, že se lidem zdá nenormální, že pracují s cizincem.Já nepracuju dlouhou dobu s žádným Čechem a ani mi na mysl nepřijde se nějak hlupě srovnávat, jestli já jako Čech jsem lepší nebo horší než Číňan, Němec, Korejec, Angličan..... Ale vždycky se srovnávám, jestli jsem lepší programátor, technik elektrikář nebo manager. Naši lidé nějak podvedomě nevěří, že Češi patří mezi schopné národy a musí si to dokazovat u piva a vyprávět zážitky o hlouposti některých lidi, se kterými se setkali, kteří ale nebyli Češi. Je to smutné. Naše národní hrdost je na strašně nízké úrovni.
Co ale Korejcům závidím a v údivu se před nimi skláním, je, že prakticky nekradou. Tady se ruce za krádež nesekaji jako v Arabii a
přesto se nekrade. Nechápu jak je to možné. Neslyšel jsem, že by někomu ukradli auto, neviděl jsem žádné grafiti na stěnách či na
vlacích, rozbité atobusové zastávky…vysvětlovali mi to takhle, doma nám řikali, "Je to tvoje?, Není? Tak to nech na pokoji!"...minulý týden jsem zapoměl svůj zbrusu nový Ipod Touch (MP4 přehrávač od Apple) v tělocvičně, kam občas chodím jen tak pro relaxaci..zdarma, se spoustou činek, cvičebního nářadí a spoustou tenisek od lidí co tam chodí, s pitnou vodou a DVD přehrávačem na hudbu...večer se mi tam už nechtělo běžet a hledat ho a tak jsem počkal na přistí den, až po práci, a zašel jsem tam...a představte si, byl tam nikdo si ho neodnesl, jen měl vybitou baterii, protože tak dlouho hrál..ani činka se neztratila, spíš ještě lidé něco donesou sami, aby se jim lépe cvičilo. Pro mě je tohle zcela nepochopitelné. Nedávno jsem byl s kamarádem ze Slovenska v jedné restauraci a při odchodu jsem chtěl zaplatit. Měl jsem jen 50 000 wonu bankovku (asi 30 euro) a klučina za pokladnou neměl nazpět. Poprosil nás ať počkáme, že si odběhne rozměnit a utíkal do vedlejšího obchodu. Pokladnu nechal otevřenou, se spoustou peněz, mobil, klíče od auta byly na stole...neuvěřitelné. Můj kolega jen poznamenal. Je vidět, že tady nemají hnědočechy nebo hnědoslováky....
Moto s klicky
Motocykl s klíčky v zapalování, motorukavice na motorce, helma opodál, majitel nikde...možné snad jen v Koreji...

Ve městě jsme potkali skupinku studentů, kteří ukazovali malou výstavu fotografií. Ptám se jich, co to je? A oni..."našli jsme si
starou paní, která žije sama a měla malý domeček v havarijním stavu a tak jsme udělali sbírku a vymalovali ji a zavedli vodu a
nainstalovali novou kuchyňskou linku....". Pyšně ukazovali kolemjdoucím své dílo, i s nejlevnějši kuchyňskou linkou na korejském trhu..
Docela dojemné..místo sprejování po zdech, skoro jako kdysi "Rychlé šípy"...
Tahle takzvaná "rodinná, nebo týmová" kultura se promítá všude ale ne vždy je to ku prospěchu věci,jak by se na první pohled zdálo.
Ve firmě si Vás přivlastní jako součást rodiny, což vede ke spoustě neproplácených přesčasů, ztrácite taky část sváho soukromí.
Navlečou Vás do firemních montérek a to včetně slečen v kanceláři, které se snad liší jen boty na podpatcích a v určitý den
se zavelí a montérky se vymění za letní střih. Jako v armádě. Generální ředitel nosí pochopitelně montérky také, protože je součástí
veliké firemní rodiny. Změna zaměstnavatele, tak běžná v USA nebo v Evropě je pro Korejce skoro takové trauma jako odchod od rodiny..
Pokud korejská firma přijde k nám, pochopitelně očekává podobné chování i od nás...tedy...obětavost pro firmu a nekrást (v rodině se přece nekrade). To se ale dost těžce slučuje s naší povahou. Za komunistů bylo všechno všech a dnes máme zase povědomí, že co podnikatel, to zloděj, takže je velmi těžké obě kultury spojit. A obětovat se pro firmu....komu se to u nás chce? Tak snad pro rodinu, ale rodina není v Česku firma.

Abych Korejskou kulturu nevychválil zase moc, jsou tady pochopitelně i velmi negativní vlivy jejich způsobu života.
Jako jednu ze zcela nechutných záležitostí pokládám nezřízenou úctu k autoritě. Na vlastní oči jsem viděl, jak člověk s vysokokoškolským vzděláním stál 3 hodiny u výtahu a čekal až generální ředitel použije výtah, jen kvůli tomu, aby mu mohl zmáčknout to správné tlačítko. Jednou jsem chtěl projít hlavním vchodem do správní budovy kde bylo vedle sebe asi 5
prosklených dveří a tam stál bezpečák a nepustil mě. A já se ptám proč? A on, že by tam měl projít v nejbližší hodině generální
ředitel. Tak jsem ten vchod musel obejít...neuvěřitelné. Stejně tak mě vyhnali z široké dvouproudové cesty kde jsem procházel, protože tam prý někdy dnes projede...co to pomůže, že nosí montérky i do svého vrtulníku, když lidé okolo něho šílí jako kdyby to byl maharadža. Za to já mám celkem vrozený odpor k vysokým autoritám. Jsem totiž ze země, kde jeden rok zpíváme o Stalinovi abychom ho druhým rokem odsoudili, kde lidé dávaji návrhy na pojmenovaní ulic po Říjnové revoluci, aby je titíž lidé přejmenovávali na ulice 17.listopadu, a tak jsem nezalezl jako ustrašení Korejci když pan generální procházel okolo s televizním štábem a hleděl jsem si své práce. A má práce zrovna byla zkontrolovat automatické mazání, které dodala mistní firmička a pochopitelně to smontovala špatně. A tak já špinavý od mazacího tuku jako čuně jsem bez špetky úcty prošel okolo generálního...který je mimochodem stejně menší jako já, nakonec, jak ho mám poznat, když je v montérkách, že? On se ale ke mě hrnul a podával mi ruku...to asi bylo pro ostatní, jako že se vyzná a že Evropanům se podává ruka a neklaní se podle asijského zvyku. A zeptal se mě co a jak, a já jsem mu taky odpověděl pár otřepaných frázi a utřel jsem si své zamaštěné ruce do jeho bilých rukaviček..:-D

Jiná forma nechutnosti je korejská sexuální výchova. Korejci rozdělují školy na dívčí a chlapecké a studenti nosí do školy
školní uniformy.
Devce v uniforme
Studentka v uniformě školy
Na jednu stranu je to praktické, chudý i bohatý, všechno jedno a na ulici na první pohled poznáte, ze které školy
student je, ale zavání to až příliš kolektivismem, který se snažili naroubovat komunisti z SSSR u nás. Tohle je ale jen začátek.
Studenti studují odděleně, také jejich chovani je trochu jiné. Děvčata chodí po městě za ruce, chlapci se objimají, na první
pohled mi tohle připomínalo skupinky homosexuálů...to je ale velký omyl. V televizi řádí sexuální cenzura. Ne že by se nepromíaly
normální filmy, ale Korejci jsou schopni v televizi rozmazat pindíka 3 letému dítěti, aby se nenarušovala sexuální výchova mládeže.
To ale neznamená, že po 22.té hodice nenajdete nějaký porno kanál mezi stovkou programů s nějakým Asiatem, který omračuje svou partnerku svým 10cm chlapákem. A co víc, dokonce jsem minulý měsíc viděl v televizi rozmazanou tvář člověka, co kouřil cigaretu. Vrcholem všeho bylo, když nechtěli pustit na bazén mou 6.ti letou dceru, která neměla jednodílné plavky ale měla dvoudílné. Ale protože taková holka tam nic nemá, tak měla "podprsenku" velikosti trička a mezi kalhotkami a horním dílem ji prosvítalo asi 2cm kůže. Docela jsem se naštval a cítil jsem se jako bych byl mezi úchylákama. Jak někdo může považovat 6.ti leté ditě za sexuální objekt? Strašné.
Jiným dost absurdním zážitkem je navštěva vodního parku. Park je krásný, na každém rohu je plavčík, neztratíte se, v případě potřeby hned pomůže...ale...do vody jen s čepicí, záchranou vestou a pokud možno s tričkem, které může mít i kapuci....to je pak poplaváníčko, to se to pak plave, někde mají dokonce i 130 cm vody!!!.

Do vody jen s vestou 2
Pozor lidi....můžete se utopit...

Do vody jen s vestou
A taky bacha na slunko...to je sviňa

Můj kolega (Němec, co emigroval s rodiči ve 4. letech z Polska) co váží si 110kilo byl také nucen navléct se do plavací vesty o
korejských rozměrech a marně se snažil potopit se. Se záchranou vestou to prostě nedáte. A tak se nechal vynést umělými vlnami
az na břeh bazénu a tam zůstal ležet jako vyplavena velryba. Jen tak...Měl zavřené oči a asi po 20 vteřinách se začali stahovat
krok za krokem 4 plavčíci ze čtyřech stran s vysílačkama a snažili se odhadnout, jestli je můj kolega zcela utopený, nebo jenom spí. Kruh se uzavíral a já jsem se marně snažil zadržet smích, protože tohle divadlo bylo prostě nad me chápání. Národ, co má moře okolo se bojí vody víc jak atomových zbraní.
Už se mě i naši lidé ptali, na co Korejci potřebují zrovinka mě, vždyť mají technologii na lepší úrovni, auta vyrábí sami a elektronika,
Samsung, LG...prosazuji se i u nás před Philipsem a jinými značkami. Jak to, že já dohlíží na ně a ne naopak?
Tady se doslova střetává kultura s kulturou. V Evropě,a i v USA je každý čllověk individualista. To s sebou nese spoustu negativních
jevů, jako zlodějinu, neposlušnost, potíže s udržením kázně, výrobních postupů a podobně, protože my přece všechno víme líp. Na
druhou stranu to vychovává lidi k určité zodpovědnosti, kreativitě a samostatnosti, což v případě Čechů velmi často končí tím, že
dobrý nápad, který by se jinde nezrodil nedokážeme uvést do praxe, takže veškerý náš potenciál je k ničemu. A to je právě to,
co Korejcům mnohdy chybi. Korejci dokáží rozjet sériovou výrobu úžasným způsobem. Dokonce ji dokážou velmi rychle zefektivnit.
Porovnával jsem styl výzkumu v západní firmě, kde byl nápad a před jeho realizací proběhla spousta výpočtů, debat, prezentací
a testů, než se jeho malá část vyzkoušela, protože kvalita je ve firmě nade vše a dodržování směrnic ISO také spolkne spoustu času. Pak přišli Korejci a stejný nápad prostě ihned realizovali. Systémem...teď nemysli a udělej. Jaký byl výsledek? Západní firma během 5 měsiců realizovala nápad, zmetky prakticky nebyly. Korejci realizovali nápad během 1 týdne, vyrobili 10% zmetků, z nichž 8% opravili a zbytek byl odpad. Za jeden měsíc měli výrobu nastavenou na nový systém. V této době ještě v západní firmě probíhala byrokratická válka směrnic a nařízení od požárních směrnic přes vliv na životní prostředí až po vnitřní dokumentaci a změnové řízení ISO. Korejská firma byla ale na trhu se svým zlepšovákem o 4 měsíce dřiv a dokázala pak vydělat na ztrátu co způsobila bezhlavým zavedením zlepšováku, nehledě na to, že sebrala část trhu západní firmě. V tomhle jsou Korejci dobří. Pokud je ale postavite před něco zbrusu nového, něco, kde je třeba vysoká představivost, samozřejmě i vysoká zodpovědnost, zkrátka tam, kde se začíná vytrácet kolektivní duch, tam Korejci často selžou. Legrační příklad je stavba plotu v areálu firmy Hyudai. Korejské firmy byly schopny na základě naší podrobné dokumentace postavit na klíč obrovskou technologii, bez jakýchkoli vlastních "zlepšováků", jak býva zvykem u nás, a dá se říct, že jejich práce byla špičková,ale na oplocení areálu dokumentaci nikdo nedodal. A tak jsem byl svědkem plotu vedoucího středem cesty, který byl po 2 dnech vypáčen, aby vedl znovu, jiným špatným místem, a znovu a znovu...plot byl postavený asi na popáté. Možná tak sériová výroba, tam by se takový pokus snad vyplatil, a časem i zaplatil, ale stavba plotu.... V Evropě by mě asi vyhodili za týden pro nekompetenci. A to je také jeden z důvodů proč Korejci uznávají západní technologie a engineering. Zachází to tak daleko, že na reklamních plakátech jsou evropské tváře, dokonce i na reklamě na oblečení, na rtenky a auta...nedovedu si představit obdobnou situaci u nás. Reklamu s Asijskou slečnou...A přitom asijských
automobilů jezdí u nás spousty. Zachází to tak daleko, že si někteří lidé nalepují na značky automobilu nálepku EU a v ni písmeno D, protože německá technologie je tady velmi oblíbená a Korea Němce velmi uznává.

Znacka
Jsem frajer, protoye jsem Němec....

U nás je situace téměř opačná. My spíš uznáváme Japonce jako Němce a u Korejců je to naopak.
Všechny tyhle charakteristiky jsou jen malé střípky toho, s čím se setkáte jen občas. Každý den nejdete plavat na bazén, Nesledujete televizi s nahatým chlapem, nestavíte plot. S čím se ale potkáte každodenně je obyčejny prostý úsměv. Je to neuvěřitelné, že pokud jdu do obchodu a prohlédnu si zboží, tak mě prodavač vyprovází s úsměvem i když si nic nekoupím...Pokud dojedu s autem na bezínku, tak vyběhne...ne vyjde.. vyběhne pán a v poklusu mi natankuje auto a to i v případě, když vůbec nespěchám. Jako dárek dostanu pitnou vodu, nebo ubrousky... jsem tady pán. Ukloní se, poděkuje, někdy i zamává...V obchodě Vám často dají nějaký malý dárek a všemožně se snaží svého zákazníka udržet. Mladí lidé s sebou nosí desítky kreditních kartiček na různé slevy v různých obchodech, kavárnách a restauracích. Po návratu domů do Čech mě vždy čeká nepříjemný pocit.
Začíná to na benzinkách, kde se musím obsloužit sám za cenu, která je srovnatelná s Koreou...a dnes myslím i vyšší, nedostanu nic, a v pokladně na mě čeká zamračená paní. Pokud zajdu do Vietnamského obchodu, tak se na mě nikdo neusměje a co hůř, pokud nic nekoupím, tak mi ani neodpoví na "nashledanou". Jsou to přece taky asiati, nebo ne? Vždycky mám pocit, že i kdybych přišel s milionem v kapse, tak mi lidé na úřadech a obchodech říkají...ty jsi nic, běz pryč.
Jako poslední perličku bych uvedl včerejší zážitek.
Byl jsem ve městě a nebylo kam zajít na záchod. Říkám jedné Korejce, prosím tě, kde bych mohl zajít na záchod? A ona..no přece tady... kde tady??? No tam...a já koukám a tam je policejní stanice. To mám jít čurat k policajtům? No a kam jinam, říká ona. Ale to jsou přece policajti...a ona říká...no ale my je platíme z našich daní, stejně jako naše ambasády, úřady, celníky, my si přece zasloužíme, abychom se mohli k nim jít vyčurat, no ne?? A tak jsem tedy šel, když je ti obyčejní lidé platí ze svých daní. A opět jsem se cítil jako člověk a ne jako idiot, když mě minule asi 20 letý chlapec od policie u nás zkoušel, proč nemám zaplý bezpečnostní pas před supermarketem, když jsem přejížděl asi 500metru do vedlejší ulice. A neustále mi dokola opakoval, že odeplý bezpečnostní pás můžu mít za jízdy jen na lékařský předpis. A to Korejci plati jen 10ti % daň ..:-D





Komentáře

6 komentářů:
  • 20.05. 14:20, Pavel

    Pěkné čtení! Našel jsem odkaz na diskuzi Idnesu a rád jsem se dověděl něco o životě v Korei.

  • 20.05. 16:14, Carbous

    Super...:-). Jiná kultura - jiná výchova. Pěkné pro zamyšlení.

  • 10.06. 12:35, Monika

    Velmi zajimave. dekuji. Jsem rada, ze se Korejci vice podobaji Japoncum, nez nam Cechum. Resime ted jednu obchodni zalezitost s firmou, ktera je korejska, ale maji tu jednatele Cecha. Asi se korejske vedeni bude hodne divit, jake Cesi uplatnuji zpusoby za jejich zady.

  • 11.06. 07:31, david anton

    čus Venco :-) líbí se mi jak uvažuješ

  • 27.08. 11:00, petr

    Moc hezky clanek,v Korei jsem nebyl,ale spoustu korejcu poznal a nemuzu rict o nich nic spatneho.

  • 27.08. 11:00, petr

    Moc hezky clanek,v Korei jsem nebyl,ale spoustu korejcu poznal a nemuzu rict o nich nic spatneho.


přidat komentář


<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se