01.06.2009 09:13:39

KLDR? Vždyť to jsou naši bratři.

DMZ.... než jsem odjel do Koreje, ani jsem neměl tušení, co to je. Jen se mi pletlo něco o 38 rovnoběžce, nebo o 48? Kdo se v tom má vyznat. Člověk je i tak deformovaný Jamesem Bondem, který si tentokrát vyhlédl Severní Koreu jako nepřítele ve svém filmu. Myslím, že se to jmenovalo 'Golden eye' (Zlaté oko)...
nebo nějak podobně. Říkám si, jestli se pan režisér za pár let nebude cítít stejně jako asi cítí dnes režisér Ramba, kde je na závěr jednoho dílu uvedeno, že tento film je věnován 'čestné nebo krásné duši afghánských bojovníků a afghánského lidu'..nebo tak nějak podobně to bylo napsáno....tehdy tam byl ale Ruský agresor,že..tak mě jen napadlo, jestli tenhle díl Ramba vysílali v USA od té doby, co je USA v Afghanistánu, když jsme my u nás takoví frajeři, že si klidně odvysíláme Majora Zemana v původním znění, jestli i oni tohle dokážou...

Ale zpět k DMZ. DMZ=demilitarizovaná zóna, nebo, chcete li , hranice mezi Severní a Jižní Koreou. Prý je to nejstřeženější hranice světa. (Stejné tvrzení jsem ale četl o izraelské hranici). Všude se tvrdí, že je podél 38 rovnoběžky, ale to museli geometři teda popít hodně sodžu (místní alkohol, asi 20 procent) když tohle považují za 38, rovnoběžku. Pro představu přikládám zjednodušenou mapku.

Korean_dmz_map

Na každé straně hranice jsou asi 2 km území nikoho, jen snad pro miny a zvířata,
pak následuje plot, nejlépe dvojitý. Ten vnitřní má zabudovanou elektronickou ochranu a tuším, že jeho porušení je ihned detekováno na nejbližším strážním stanovišti. Mezi ploty ve dne v noci prochází hlídka, která kontroluje neporušenost a hlídá terén před sebou a v čase nočním i za pomoci světlometů. Od nejbližšího vojáka Severní Koreje je dělí 4 kilometry. Tady je hranice jasná. Tady každý ví, co jeho jest. Bohužel je i hranice vytyčená na moři a tam už taková jistota není, vlastně
ani nemůže být, protože si obě Koreje nemůžou rozdělit mezinárodní vody na 'moje a tvoje'. Tam se taky odehrálo hodně provokací (nebo snad nedorozumění??)..
Byl jsem opět ubytován v Seoulu...bussiness longue Lotte hotel. Paní se ptá 'už jste u nás byl ubytovaný?'. Ne, nebyl...Vzala můj pas a začala ťukat do klávesnice.
Pak vzala telefon a někam zavolala. Přiběhl poslíček a paní recepční mu anglicky (abych rozuměl) povídá..tohle je náš stálý zákazník VIP pan Václav z České republiky, naposledy tady byl před 5 lety v královské lóži...byl jsem v šoku. Oni si shromažďují veškeré informace o hostech 5 let nazpět (A to jsem si už měnil pas několikrát).
lotte seoul
Věděla, veškeré informace o mé návštěvě i kolik minerálních vod jsem tehdy vypil. Měl jsem nepříjemný pocit, že si tady může kdokoli cokoli dělat s mými osobními informacemi. Poslíček odtlačil vozík s mými kufry na pokoj ale už za minutu zase klepal a nesl čtyři čokoládové bombóny s věnováním od ředitele hotelu. Zapnul jsem televizi. Zrovna ukazovali záběry zemědělců, kteří se radili jak pěstovat rýži. Na tom by ani nebylo nic tak vyjímečného,kromě faktu, že ten co to vysvětloval byl z Jižní Koreje a ten co ho poslouchal a zkoušel na poli jeho rady byl ze Severní. Zvláštní, je tu válka (Korea má stále válečný stav, je tu pouze přes 50 let příměří) a oni si pěstují rýži, jako by se nechumelilo.
S pocitem, že Seoul je okolo 60 kilometrů od Severní Koreje jsem zašel sníst něco z 'happy hours', jak tomu na hotelu říkali, kdy jsem si bral ze švédského stolu nějaké ty dobroty a popil něco vínka nebo piva. Recepční a pro tuto chvíli i servírka byla velmi milá a usměvavá. Dal jsem se s ní do řeči a pod dojmem televizního vysílání jsem se jí zeptal...a co DMZ? Jak se vám tu žije? Zřejmě zcela nepochopila mou otázku, ale odběhla a donesla mi několik turistických letáků...'Návštěva DMZ, půlden, celý den, průvodce v angličtině,...cena je kvůli sezóně výhodná, jen 30 dolarů'. Byl jsem překvapený, jak může někdo dělat takový kšeft s válkou, s lidským utrpením...vzpoměl jsem si na antiamerické články, kdy se o američanech tvrdilo, že jsou to židi, že za vším vidí jen peníze..
O měsíc později jsem zjistil, že je možná návštěva DMZ také ze severu a co vic, že ji už absolvovali také lidé americké národnosti...to je teda pecka. Byly tu sice určitá omezení, museli jste si objednat lístek v Pekingu, protože tohle je organizováno přes Čínu a také to je spojeno s oslavou Velikého vůdce, kdy uvidíte dech beroucí show, něco jako propracovanou spartakiádu samozřejmě se silným politickým podtextem. Opět jsem si jednou uvědomil, že se tu obě ideologie vzájemně
střetávají a chovají se podobně. V případě severu je to ještě umocněno tím, že akceptují imperialistickou měnu a jsou schopni vpustit do své země i příslušníka národa, se kterým jsou ve válce, jen když utratí něco se svých dolarů co má v kapse. Ideologie neideologie, komunismus, fašismus, demokracie či socialismus, vždy jde jen o prachy. Rozhodl jsem se, že se musím podívat na DMZ nejdříve z jihu a pak ze severu. (Na návštěvu severu stále čekám, bylo mi doporučeno počkat s tím, až dokončím projekt, jelikož by mi třeba tady taky nemuseli později Jihokorejci prodloužit pracovní vízum..).
Ale zpatky k naší 'hadžimě' (paní) z hotelové recepce. Říkám, tak jo, já to beru. Zaplatil jsem a ona řekla. Zítra v 7:30 vás vyzvednou dole u klavíru..Ve spodní části hotelu totiž stál bílý klavír, kde hrávala živě slečna v bílém pro hosty, kteří přišli na 'check in' (přihlášení se do hotelu na recepci). Na druhý den v 7:20 jsem už netrpělivě čekal...nikdo tu dnes nehrál na klavír, asi bylo ještě brzo.
Za 15 minut mě přišel vyzvednout nějaký člověk a řekl mi, že už mám jít do mikrobusu. Nechápu jak mě mezi tolika lidmi poznal, asi každý, kdo jede do DMZ má nějaké poznávací znamení na čele. Vešel jsem dovnitř a pozdravil řidiče 'anjanhasejó' (dobrý den) a slušně jsem se uklonil, jak je tady zvykem a usedl na místo. Čekali jsme...přišel za mnou jeden turista a říká 'pane průvodče, můžu si skočit, na záchod, když čekáme?'. Řekl jsem mu, ať jde do hotelu a že to řeknu skutečnému průvodci, ať počkáme. Celou cestu jsem pak přemýšlel, jestli už vážně vypadám a chovám se jako Korejec, že si mě můžou takhle splést. Vyjeli jsme do města a jako součast DMZ byla zahrnuta i prohlídka umělecké dílny pro výrobu prstenů a náhrdelníků z drahého kamene, který má modrou barvu a na jehož jméno si nemůžu vzpomenout..Něco jako český granát v korejském podání,....zkrátka, v DMZ toho moc neutratíte, tak se to musí nějak kompenzovat...na ulici jsem koupil něco místních dobrot z pojízdné prodejny a křoupal jsem v autobuse místní sušenky, nebo spíš cukroví s příměsí mořských chaluh. Projížděli jsme části Seoulu a najednou bylo okolo mě ticho.Podívám se, co se děje a vidím, že turisti na mě hledí stejným způsobem, jako já kdysi hleděl na spolužáka co snědl žižalu s křídou. Zůstal jsem hledět s otevřenou pusou a korejskou sušenkou před ústy. Říkám, no co, zaplatil jsem jí o 2000 wonů víc, jsme v Seoulu, tady je všechno dražší a dnes máme ten výlet,že...nechápali. Kdosi se mě zeptal, jak dlouho tady jste? Já? Říkám, asi 2 roky...a musím celou tu dobu jíst takovýto 'shit'. Všichni jsme se zasmáli a konečně se nás ujala průvodkyně. Pohovořila o umělecké dílně, výhodných nákupech, nejlepší ceně a jiné podobné věci a konečně jsme se dostali k DMZ. Navštívíte DMZ. Nescházejte z cesty, pole jsou zaminovaná....hrozilo by zastřelení....uvidíte film o DMZ, pak navštívíte tunel co prokopali Severokorejci pod hranicí, kdo má problémy se srdcem, nebo je klaustrofobik, dejte mi vědět dopředu,....s dalši skupinou, která to má na déle zajedeme do Pandmunjeomu, navštívíte železniční stanici .....Takže tentokrát nejprve shlédneme film. Ještě jednou musím připomenout, nescházejte z cesty, jakékoliv opuštění naší skupiny je na vaše vlastní riziko. Já s vámi nebudu moct dál pokračovat, převezme vás kolega. Já jsem totiž korejské národnosti a protože mám jihokorejskou příslušnost, tak je můj pohyb v DMZ více omezen jako ten váš...Cesta pokračovala klidně, projižděli jsme kolem desítek kilometrů dlouhého ostnatého drátu, každých pár desítek metrů se objevilo strážní stanoviště.....

Ano, správně, tamhleto je už Severní Korea....
sever

Konečně jsme dojeli. Celé DMZ je obrovským lidským panoptikem. Nedaleko strážních věží naleznete budhistický zvon míru, kde se chodí zvonit za mír.

zvon1zvon2

Poblíž zase míjíte ceduli hrozící zastřelením. Prohlédnete si film, který vás zavede někdy do roku 1950 a zrychleně zjistíte,nebo si spíše sami domyslíte, že Korea byla vlastně na špatné straně během 2 sv. války, protože byla okupovaná Japonskem a také Korejci válčili na špatné straně... a tak taky se na Koreu po válce pohlíželo, jako na poražený stát, bez ohledu na obecnou nenávist Korejců k Japonsku, která se dá vycítit dodnes. Velmi pikantní jsou časté zprávy o ostrově Dokdo, což je malá skála, bez hospodářského užitku, na území mezi Japonskem a Koreou, která snad kromě vytyčení korejských výsostných vod a práva rybolovu a i sporného vojenského využití je jen kusem skaliska. V Koreji si můžete koupit trička jako 'Dokdo is Korea, you did not know?' (Dokdo je Korea, to jsi nevěděl?), nebo 'I love Dokdo' s korejskou vlaječkou a hodně rádi je nabízí japonským turistům...ale zpátky k DMZ.
Jako poražený stát taky po válce byla Korea okupována americkým vojskem a protože SSSR vycítil příležitost ke konci války rozšířit teritoria svého vlivu, tak také on si vyžádal svůj válečný díl. Tak došlo také k paradoxní situaci, kdy na severu vyhlásila vláda svrchovanost nad celou Koreou a totéž udělala vláda na jihu. Všimněte si prosím, že veškeré tyto akce byly pod taktovkou buď SSSR (i s přispěním Číny, která měla nevyřízené účty s Korejci, kteří byli za války posíláni Japonci do Mandžuska, kde byla na čínském území ustanovena loutková vláda v čele s Posledním Císařem..hezky zpracováno ve stejnojmenném filmu, byl to logický krok, kvůli silné korejské menšině v této oblasti), tak pod taktovkou USA.
Tato situace netrvala dlouho a začalo bombardování. Zdá se, že tentokrát začal bombardovat jih SSSR, alespoň jsem do této chvíle nikde nenašel jiné zmínky o vážnější agresi ze strany USA.
Válka to byla složitá s mnoha přehmaty, s mnoha postřílenými Korejci, hlavně trpělo civilní obyvatelstvo....ve válce snadno odlišíte Němce od Rusa, ale Korejce od Korejce rozlišíte těžko. Po mnoha letech se dostávají na povrch mnohé zasuté zprávy o postřílení civilního obyvatelstva američany, jen prostě proto, že ti lidé byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Stejné přehmaty pochopitelně byly i z druhé strany. Válka neměla jasnou hranici a bojovalo se prakticky všude.
Tato válka se nedala ani prohrát, ani vyhrát. ....ale postup bojů najdete prakticky v každé historické učebnici, není potřeba tohle rozvádět. Píšu o tom jen proto,že jsem se mnohokrát setkal s názorem, že USA přispěchaly na pomoc Jižní Koreji, když byla napadená....tahle informace je zcela zkreslená, ony tu totiž tehdy už dávno byly a stejně jako v NSR, tak taky i tady se snažily o rozšiřování své sféry vlivu a sféry obchodu....
Po shlédnutí sugestivního filmu jsme odjeli k mostu, most, 'No return' odkud není návratu, nebo chcete li most svobody, Prý nemá žádnou architektonickou hodnotu, ale je to 'něco jako národní poklad ' jen kvůli tomu, že byl naposledy použit po válce k výměně válečných zajatců.....
no return
Musel to tehdy být hodně zvláštní pocit, obrazně řečeno, když Korejci míjeli na stejném mostě Korejce, když každý z nich směřoval do Koreje, ale jejich osud byl diametrálně odlišný. Dnes můžete napsat psaní a připíchnout ho na most,na barikádu uprostřed, psaní, ktere je učeno někomu v Severní Koreji....
freedom

Ve státě, kde má podle odhadů asi 500 000 jihokorejských rodin své příslušníky...Občas se podaří některým rozděleným rodinám setkání po letech...Je to hodně dojemné, když se dva staří lidé drží za ruce, neviděli se už 50 let. Ona se už nikdy nevdala, on už nikdy neoženil, svého syna už nikdy neviděl...tolik si mají co říct, ale místo toho jen slzy ve tváři a cvakání fotoaparátů a nechutný show bussiness z obou stran, kdy jsou ti dva využívaní jako výraz dobré vůle národních , snad i nadnárodních zájmů...jakápak dobrá vůle, říkám si pro sebe, vždyď jste (jsme?) jim zničili život....rodina totiž je v Koreji něco víc jako u nás. Je pravda,že feminismus se tu nenosí, ale i když jsou chlapi na ženské tvrdší a naše slečinky by tohle asi neakceptovaly, rodina je nečo jako svátost....bohužel s postupem konzumního života roste i rozvodovost...
dmz_wire_1

Ale pojďme dále, pojďme dále, čas kvapí, popohání nás turistický průvodce. Další zastávaka....vlaková zastávka....co je tohle zase za nesmysl? Ale neni to nesmysl...dojeli jsme do Dorasanu.
dorasan1

Poslední vlakové zastávky na sever.

"Stanice Dorasan není poslední stanicí Jihu, ale první stanicí směrem na Sever'
dorasan2


Můžete si tu koupit lístek do Pchjongjangu, bohužel vás dva empíci nepustí na perón.
Mps
Všechno funguje, jako by se mělo za hodinu otevřít. Všichni čekají na sjednocení. Můžete si prohlédnout lokomotivu, která nedokončila cestu z Busanu (tehdy se to psalo Pusan) do Pekingu přes Severní Koreu.
train_memorial
Čeká, připravená,už 50 let, dokončit spoj. Nedivil bych se, kdyby první vlak po sjednocení Koreje byl tažen právě touhle lokomotivou a kdyby na základě lístků vydaných před 50.ti lety byli svezeni všichni dosud žijící cestující, aby dokončili cestu. Věřím, že celá Korea by dojetím plakala. Skutečně plakala a lidé na ulici by se objímali. Mé zamyšlení přerušila průvodkyně...Byl tu i president USA, říká, má tady fotografii, pokud se takhle postavíte, a vyfotíte se takhle, bude to vypadat, že jste s ním mluvil...stál tam, před vysokorychlostním vlakem KTX, který dnes brázdí Koreu rychlostí až 300km/h.. nějak se mi do toho ale nechtělo...Tak jedeme dále. Uvidíte naše vojenské stanoviště. ....Dojeli jsme na místo, kde byla hlídka Korejské armády.
vojaci

Stoupnu si na vyhlídku a vidím v dáli na severokorejské straně rozsáhlou stavbu. Ptám se, co je to támhle?
Hyudai
To je Hyundai, říká mi průvodkyně. Hyundai? Ano, šef Hyundaje má rodinu v Severní Koreji, a tak jim takto chce pomoct. A kolik jim platí na měsíc? Asi 800 korun (přepočítával jsem to tehdy kursem 22,5 za euro, tolik jsem dotával v bance za svá eura). Jsou rádi, že si můzou tolik vydělat. Díval jsem se na ni trochu zvláštně, protože průměrný plat v Jižní Koreji je vyšší jako u nás a dejme tomu 1000 korun měsíčně to teda ...ale ona řekla, dostávají na oběd zdarma sušenou nudlovou polévku a někteří si ji nosí i domů pro rodiny, řikají, že jim to moc chutná. Američani ale nesouhlasí s tím, abychom tam stavěli a něco jim dávali, proč máme pomáhat nepříteli. Nakonec si za ty peníze koupí zbraně. Po tomto hovoru jsem měl velmi smíšené pocity. Když tohle vidíte na vlastní oči,bavíte se o tom s lidmi cítíte tu šílenou absurditu všeho co je tady. Ale jedeme dále, jedeme dál na další díl panoptika DMZ...tady, tady je to...podívejte se tamhle tím směrem. Tam je propagační vesnice, tam vůbec nikdo nebydlí, tam se rozsvědcují a zhasínají světla pravidelně a jsou tam hodně velké domy, takové v Severní Koreji nebývají.

Tak odtud je to už Krakonošovo....
Gijeong-ri_Flag

Uprostřed vesnice je nejvyšší stožar na světe pro vlajku chtějí nám ukázat, jak dobře se jim tam žije...Později jsem se dozvěděl zprostředkovaně od jiného člověka, že při dotazu na tuhle vesnici se prý Severokorejci hodně rozčílili, prý tyhle řeči jsou klasická imperialistická propaganda, že na vlasní oči v té vesnici byli a že tam žijí normální lidé...tak si sami vyberte co je pravda, ať tak nebo tak, ukazuje to jen na velké napětí a informační embargo z obou stran hranice. Ale už se jede dál, není možné stát. Tak jsme v tunelu. Průvodce vybírá obtloustlý americký pár a navrhuje jim, že s nima zůstane pozadu, v případě nějakých zdravotních problémů...tak tedy dolů do infiltračního tunelu. Snaživí Jihokorejci okolo tunelu stačili už vystavět krásnou budovu s 'turist shopem'..fotoaparáty a kamery nechte tady, povídá paní, dostanete lísteček a na zpáteční cestě si je můžete vyzvednout. Cestou dolů přemýšlím, jestli by Severní Korea kopala tento tunel, pokud by věděla, že bude sloužit jako zdroj příjmů pro jih.
pmj158
Průvodce pokračuje ve své řeči...podkopali se pod hranicí a chtěli napadnou Jižní Koreu a tady vidíte tu proradnost severokorejského režimu, není jim co věřit, jsou to lháři, když jsme objevili tento tunel, tak poslední vojáci ze Severní Koreje natřeli stěny načerno. Oficiálně prohlásili, že se jedná o starou uhelnou šachtu...uhlí, vždyť jak vidíte to je úplný nesmysl, okolo je sama žula a jen ten nátěr je černý... Docela rád bych si poslechl skutečné severokorejce, jak by tohle vysvětlovali. Ták a teď jsme už na území Severní Koreje povídá průvodce, dál už tunelem nesmíme a na severu to stejně Severokorejci zabetonovali. Jen tak z legrace si pomyslím. 'Jakpak to ti zatracení Jihokorejci ví, že je zabetonovaný, když nikdy, podle jejich řečí na stranu Severní Koreje nešli.
Opouštíme tunel a jedeme do Pandmunjeonu. Tohle je jediné přístupné místo na hranici mezi oběma Korejemi. Ona to vlastně ani není Korea. Tuším,že tohle místo vlastní OSN. Je napůl v Jižní a napůl v Severní Koreji.
Panmunjeom2
Na hraniční čáře jsou postaveny budovy, které slouží jen pro jednání mezi oběma stranami. Mají zvukotěsná okna a symetrický jednací stůl. Půl na severu, půl na jihu. Pokud vejdete do této budovy, můžete beztrestně přejít na stranu Severní Koreje a zpět,ale pouze v rámci této budovy. Tohle místo je také asi jediné, kde na sebe můzou hledět severokorejští a jihokorejští vojáci. Dříve tady bývali i civilní zaměstnanci typu policie a podobně, ale po sekerovém útoku.....ale popořádku. Na jihu je takováto verze. Američtí voojáci byli v Pandmunjeomu bezdůvodně napadení členem severokorejské policie (??) a zabiti sekerou, několik severokorejců utrpělo vážná zranění, několik američanů zraněním podlehlo.
Na severu se vypráví takováto verze. Několik imperialistických vojáků americké armády se rozhodlo pokácet stromy na straně výsostného územi Severní Koreje. Takovému protizákonému jednání a porušování mezinárodních dohod nemohly naše složky přihlížet...

Ať tak nebo tak, mrtvým tohle už život nevrátí.
Dnes ale severokorejského vojáka tady můžete vidět čím dál méně, prý málo peněz a hlídat se prý mají důležitější místa....

Odjížděl jsem se silnými pocity o zvrácenosti lidstva, nesmyslnosti válek a neuvěřitelně nahuštěné absurdity tohoto místa.Při placení v taxi jsem si povšiml, že na korejské desetitisícovce se leskne v kovotisku celá Korea, ne ta Jižní, ale celá i se severem. Celý tenhle pocit završil můj korejský kolega v práci, který prohlásil....KLDR? Vždyť to jsou naši bratři....




Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář


<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se