28.05.2009 05:10:49

Zpátky v Koreji

Po krátkém pobytu v Číně jsem doletěl šťastně domů. Všude titulky na prvních stranách novin..'SARS útočí'.. V Číně mrtví lidé na SARS.
SARS se šíří Asii...Propána, vždyť já tam teď byl, nikoho jsem neviděl umírat na SARS, co se tady děje, jen na letištích jsou zpřísněné kontroly, to je vše. Zvláštní, nikdo se mě neptal po příjezdu na to,že na D1 dálnici z Prahy do Brna zahynuli dva lidé, ptali se mě na SARS, jestli se nebojím. Tehdy jsem poprvé zažil zvláštní pocit, že něco není v pořádku s našimi sdělovacími prostředky.
..
.
Po návratu do Česka jsem zažil krásný rok plný vývoje, plný práce pro firmu LG-Philips. Asi nejlepší rok. Špičková technologie výroby, skutečně Hi-tech (myslím výrobu, nikoli výrobek). Jenomže rok minul a díky silným odborům ve Francii, Německu a v Anglii došlo k zavření našich továren na západě o 2 roky později, než se plánovalo a tak vznikl v Evropě přebytek nabídky nad poptávkou.
Dělali jsme si konkurenci sami sobě. Do toho začaly zabírat stále větši podíl na trhu ploché obrazovky a tak nastala neudržitelná situace. Nepomohlo ani najímání nových zfanatizovaných chlapců, kteří zcela neznajíce prostředí výroby, neznajíce trh, vyráběli další a další Powerpointové presentace o 6 sigma, o 5S, o lean production, o Ischikawa diagramu a jiných zaručených receptech na prosperitu. My se účastnili více a více nesmyslných školení, kde jsme se naučili zhasínat na toaletách, tisknou na tiskárně po obou stranách papíru a kdyby měl papír strany tři, tak bychom tiskli i na tu třetí. Na palubě Titaniku hrála kapela, ale já už věděl, že jakmile dokončím poslední projekt, budu nemilosrdně odstraněn, jelikož můj plat je víc jak nadstandardní a jelikož tato firma už nepotřebuje žádný vývoj. Říkám mému kolegovi. Do čtrnácti dnů po dokončení práce mám padáka. Smál se mi jak jsem na to přišel.Okamžitě jsem začal shánět práci. Spletl jsem se. Výpověď jsem dostal hned další pracovní den po slavnostní večeři pořádané na oslavu naší odvedené práce. Bylo to symbolické... přišla za mnou mladá slečna z HR která právě nastoupila a dávala podepsat výpověď mě jednomu z deseti nejdéle pracujících lidí v LG Philips. Během 30 minut jsem měl odpojený telefon, zablokovaný email a doporučení, abych už nechodil do práce, že mi budou zbývající plat posílat domů. Lidé se na mě dívali se směsicí určitého provinění a úlevy, že to tentokrát nejsou oni. Říkám, jim, 'Vážení, já už novou práci mám, ale vy to budete mít horší, vás budou popouštět za daleko horší situace'...kdybych tehdy jen tušil jakou jsem měl tehdy pravdu.
.
.
Nová německá firma mě přivítala s otevřenou náručí, začalo se mi lépe dýchat, a obtížně, ale přece jsem se postupně zbavoval našich předsudků o německé nadřazenosti, o gastarbaitrech a podobné u nás zakořeněné názory. Hned mě poslali na rok do Číny, prý na zkušenou. No proč ne? Čína nebo Německo, vždyť to je jen rozdíl, jak dlouho sedím v letadle, že? Seděl jsem tedy v mezikontinentálním
letu směřujícímu na Peking a dal se se mnou do řeči nějaký australan z australských loděnic, že prý byl v Evropě a že teď letí do Číny, prý prodává nějaké loďe někomu....poslouchal jsem ho jen napůl ucha, díval se na Himaláje pod sebou a říkal jsem si'proboha, co tady dělám?' Nejbližší čech je nejmíň 2 tisice kilometrů ode mě a já letím dělat pro cízí firmu v úplně cizím státě, kde mě nikdo známý nečeká. Mohl jsem třeba vzít doma nějakou práci údržbáře, nebo cokoli podobného a časem se třeba zase nějak vypracovat. Vydrží to moje rodina? Už jsem se jednou rozváděl...vydržím to vůbec já sám? Mé myšlenky přerušil australan, zeptal se mě...a kam vlastně letíš ty? Říkam mu, do Ma an Shanu. Je to takové menší městečko u Nanjingu, má to jen něco přes milion a čtvrt obyvatel. A on říká...'jo to znám, je to jedna ze tří pecí v Cíně' tak tomu přezdívají, je tam dost horko. Teď ale zase polilo horko mě. Vážně? Jo, ale neboj se, bude se ti tam libit...

chram

Nechci se tady moc rozepisovat o Číně, v tomhle státě jsem strávil pouhý rok a to je vážně dost málo na to, abych se mohl považovat za znalce. Jen snad pár poznámek. Čína vás jako evropana nemůže nechat lhostejným, pokud ji jednou navštívíte. Je to země kontrastů, země neuveřitelného bohatství a bídy, země plná čistých míst a šílené špíny, země, o které mají naši lidé z 90 procent zcela zkreslené představy. Nic tu není jak se nám zdá z dálky. Naši komunisté se chlubí rychlým růstem komunistické Číny, ale nevšimli si, že Čína má dnes nejhrubější formu kapitalismu. Naši kapitalisté a pravičáci zase vykřikují něco o lidských právech, ovšem v důsledku jsou tyto práva v Číně potlačována ani ne tak ideologicky, ale spíše pro dosažení vyššího zisku. Všechno je tu nějak obráceně. V každém případě Čínu buď nenávidíte, nebo milujete a znám hodně lidí, kteří mají oba pocity najednou. Neznam ale nikoho, kdo je k Číně lhostejný. Já vděčím Číně za to, že mi umožnila dostat se z bluného kruhu obecně uznávaných pravidel, obecně uznávaných dogmat, běžně přijímaných našimi sdělovacími prostředky.
Jen několik přikladů ze stovek jiných.

Hurá, postavili jsme novou trať, je nejvýše na světě, a vede do Himalají a do Tibetu, příští týden jedou vládní představitelé a pak už budou jezdit lidé. To je něco pro tamní lidi, to je pomoc, tohle si nedovedli dříve představit...
....tak tohle mi řekl obyčejný člověk z ulice, žádný komunista, prostě to nevydržel a chtěl se pochlubit cizinci, kterého viděl na ulici. Poblahopřál jsem mu, nakonec, kolonizace USA taky proběhla obdobně a bez železného oře by byl jakýkoliv
další rozvoj nemožný. Vždyť je to vážně kus práce a je to něco úžasného, co se jim povedlo, v takové nadmořské výšce,proč to zastírat, že? Očekával jsem tedy, že se v našich novinách dočtu...čínský úspěch...nová železnice nejvyšši na světě zkrátí čas na cestu 5x, nebo něco podobného. Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem četl..'demonstrace za zrušení železničního spojení'...naši vládní představitelé vyjádřili znepokojení nad posilujícím vlivem Číny v oblasti' ...nebo...stavbou železnice Čína ohrožuje tibetské zvyky a kulturu. Nevěřil jsem vlastním očím, čtu o tom samém, proč to všechno píšou tak negativně? Jaký mají důvod? Proč teda stejným způsobem nedemonstrujeme za práva indiánů v USA, vždyť je to totéž. Nechápu to.....

Seděl jsem s kovaným komunistou v restauraci a popíjeli jsme muotai (neuvěřitelně nechutný alkohol, v nádherné láhvi silný jako naše slivovice, kterému říkají bůhvíproč víno). Říká mi. Tak budete mít armádu USA ve vaší zemi. A já říkám, to je
nesmysl, možná budeme, možná ne, my totiž už nemáme komunismus, my jsme chtěli demokracii, každý si zvolí co chce a podle toho, na čem se lidé dohodnou, tak to bude platit. Já například s jejich radarem nesouhlasím, tak dám svůj hlas tomu, kdo ho nepovolí. No ale jiní ho třeba budou chtít, no a potom já to budu akceptovat. Říká se tomu vůle většiny, víš? My totiž máme svobodu, víš co to znamená? Podíval se na mě tak jak se může podívat jen asiat a řekl mi..'to je úplně jedno, co si myslíš, já vím, že jsi správný chlap, ale ty s tím nenaděláš vůbec nic a ani nikdo u vás, když se za vás rozhodnou, tak to prostě uděláte a hotovo. Říkám mu...ty jsi 'dašaqua' (tuším, že je to velká dutá dýně, ekvivalent našeho pitomec ), ničemu nerozumíš a jsi z té totality úplně vedle...často si na ten hovor vzpomenu, říkám si, tohle přece není možné, on měl pravdu, vůbec nic na tom nemění fakt, že Obamovi došly peníze na stavbu a armádu, on měl zkrátka pravdu, jaký je tedy rozdíl mezi Čínou a ČR? Z tohoto pohledu asi žádný.

Za nějaký čas jsem byl opět konfrontován s jinou skutečností....máme demonstrace v Tibetu, mám tam známého, postavil si tam obchod, tibeťani ho vyrabovali a byl rád, že si zachánil život. Jiné i zabili....tohle spolu se záběry, které se mihly v čínske televizi a informace z nezávislého tisku, že Dalajláma se distancuje od násilí páchaného tibeťany mi vytvořilo docela jasnou představu
co se tam teď děje. Jaké bylo mé překvapení, když naše strana zelených demonstrovala za nezávislý Tibet a veřejně podorovala tohle běsnění...aby bylo jasno, neschvaluji moc Čínskou politiku násilného připojení, ale co je moc, to je moc. Kdyby naše Kateřina Jau Jau protestovala kvůli životnímu prostředí v Číně, tak ji snad dám i hlas, ale tahle špína, jen kvůli vlasní propagaci...promiňte, jak jim tohle toto můžete vůbec žrát.

Takhle bych mohl pokračovat donekonečna, tendenční zprávy o prodeji a krádeži dětí v Číně, které způsobily že má žena odmítala za mnou přiletět 5 měsíců, strašení hygieničky, že si naše malá přiveze červy v bříšku a umře, protože se o tom píše, a tak dále a tak dále. Vlastně každý novinář může napsat co chce a bude to určitě pravda, protože Čína má miliardu lidí, a věřte mi, v takovém množství lidí se stane určitě něco, čím ve vás vzbudí rozhořčení a on si bude moci zasloužit svou mzdu. No a my si řekneme, vždyť to jsou jen Číňani a bavíme se o nich jako jakémkoliv jiném národu, i když je to možná čtvrtina světové populace.

Opustim ale Čínu, neboď mi můj šéf právě ohlasil..'Václave, nespíš ještě?...Ne, ještě ne,....tak to jsem rád, to víš ten časový posun,...ještě než pojedeš na dovolenou, skoč na chvíli do Koreje, jen na 3 týdny, jo? Potřebují pomoct, do Evropy se vrátíš zase přes Peking. No co můžu dělat, pojedu...No ale musím ti říct, že možná už do Číny zpátky nepoletíš...do háje..co nadělám....Tak jsem sedl na letadlo doletěl do Pekingu a odtud směrem na Seoul. Peking se zmenšoval a za chvíli jsem už viděl pobřeži. V uších se mi pořád nějak dokola přehrávala písnička z Osobního Strážce...'od té zatracené Whitney Houston - I Will Always Love You' a mě se proti mé vůli vedraly do očí slzy...já jsem tedy asi ten, kdo tuto zemi miloval... letadlo




Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář


<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se