28.03.2012 01:13:06

Kanada, ach ta Kanada.

Máma mi říkala, že mám zase něco napsat, že se ji někteří lidé ptají co v té Kanadě pořád dělám, že jsou zvědaví a že jsem dlouho nic nepsal…zkusím to, ale nečekejte žádný zázrak…….
Tak jak jsem předpokládal, už když jsem strávil v Kanadě první týden v kanadské firmě, pro kterou dodáváme technologii, tak nic tady nejde tak rychle, jak bych si přál. Myslím po pracovní stránce.
Jsem jen svědkem dalších a dalších schůzí kdy veledůležití manažeři plánují něco, co by se jinde dalo vyřešit 10 minutovou poradou o tři úrovně níž. Pokud bych měl zhodnotit rychlost a zpoždění, které nabírají různé národnosti se kterými jsem měl možnost přijít do kontaktu při realizaci projektů, technologických staveb a prosazování investic, pak bych asi vytvořil takovýto žebříček.
Stát ........ Průměrné zpoždění stavby a průtahy při projektu
(žádné živelné katastrofy jako požár, povodeň apod.)

Korea ........ 1-2 týdny, tlak firem na dodávku ještě před smluveným termínem dokončení
Japonsko.... 1 týden, ale povedlo se zpoždění i 2 měsíce
Čína .......... 1,5-3 měsíce
Taiwan...... 2-3 měsíce pravidelně
Kanada...... 3-4 měsíce a to ještě na malé akce a ještě si ani s tím nejsem zcela jistý.
Holandsko.. 1-2 měsíce
Mexiko...... 3-4 měsíce ale jen pokud máte u sebe nabitý revolver a míříte na dělníky.
Česko........ 1-4 měsíce pokud neberete v potaz různé rádoby ekologické iniciativy a právní servisy. Je ale fakt, že my bohužel nemáme žadnou větší typicky českou firmu.
Vietnam..... řádově roky, demagogické diskuse o budoucnosti dětí apod.

Toto podivné kanadské prostředí mě vehnalo do zvláštní situace. Nemám co dělat a nudím se. Něco co ve svém životě zatím neznám. Je to zcela extrémní změna oproti Koreji. Pokud jdete do lesa v Koreji, pak každou chvíli narazíte na přírodní tělocvičnu, se zrcadlem, s nářadím, i s hodinami a nahoře na kopci je s největší pravděpodobností stan a v něm paní prodává nějakou tu korejskou specialitu podivné chuti uklohněnou na ohni.....pokud jdete do lesa v Kanadě, tak narazíte na stromy, jezera, nepotkáte nikoho, snad jen soba či medvěda. Tělocvična nebo nějaká paní klohnící vaječinu je nejmíň 150 km daleko. Včera jsem absolvoval cestu ze Sault Ste Marie v Kanadě do Traverse City v USA. Na mostě mezi Kanadou a USA mě uvítala cedule, že za zabití silničáře zaplatím 7500 dolarů a strávím 15 let za mřížemi, tak ať si dám pozor, a na celnici jsem zaplatil 6 dolarů za prodloužení svého víza do USA. Celník listoval mým pasem a povídá....‘mekču džusejo‘...to je korejsky pivo prosím a oba jsme se zasmáli, prý byl v Soulu asi rok. To víte US army je všude. Za těch pár stovek kilometrů jsem napočítal dva mrtvé jeleny sražené autem, dvě asi lišky, 15 mývalů, nebo něčeho, co jim bylo velmi podobné. Můj spolujezdec z Německa prohlasil, že se v Německu v přírodě přemnožili mývalové, prý jsou tam zavlečeni odjinud a nemají přirozené nepřátele. Je fakt, že tato oblast USA nepatří mezi nejhustěji obydlené, tedy pokud nepočítám státní vězení na straně hned v blízkosti hranic, ale i tak je tady všude kolem příroda. Také jsem viděl několikrát, jak se na mršinách u cesty přiživovali docela pěkní orli bělohlaví. Myslím, že ho mají v USA jako státní symbol. Býval to ohrožený druh, ale dnes....pokud ho uvidíte zcela běžně při pouhém průjezdu po dálnici, tak tomu asi tak už dávno není. Tolik k prostředí, které tady máme v Kanadě a na severu USA. Pokud chci něco v Kanadě zažít, tak se musím trochu „odcivilizovat‘. Tady se moc nevedou civilizační akce typu „mistovství světa v počítačové hře WarCraft‘, jako v Koreji, kde je i speciální televizní kanál věnovaný jen této počítačové hře, nebo souboj robotů ‚robot contest‘, pravidelně pořádaný universitami v Japonsku ...jo musím blíž k přírodě...ale jak? První nápad byl....začni se sněžným skůtrem, to je koníček, to by tě bavilo....už už jsem se k tomu chystal, ale tu jsem si přečetl několik článků z naší milé ČR o bezohlednosti zbohatlíků, co se prohání na sněžných skůtrech, co ruší přírodu hlukem, a dokonce se lidé v diskusích vyjadřovali o tom, že si přejí jejich smrt, když se nějaký kluk na skůtru zabil. Tak to teda ne. Ještě by se mi to třeba pak zalíbilo a chtěl bych to mít i doma, ale naši nesnášenliví proletáři a ochránci přírody by mi to asi pěkně znepříjemnili. Stačí, jaká je u nás často averze vůči motorkářům. V mém okolí tady má sněžný skůtr každý, ale proč pak doma ještě někoho provokovat. V našem státě, kde je tolik nařízení a zákonů, že slovo svoboda zcela ztratilo význam. Nu dobrá....ale co tedy. Zkusíme cestovat . Při pohledu na mapu jsem snadno zjistil, že asi 300 km na severozápad je město.....hurá....jedeme tam....je to Wawa....dojeli jsme a byla to pohopouhá vesnice s pár obyvateli. Tak nic.....jedeme zpět.
Kanada dira
Kanada je prostě jedna velká díra...:-D
Další týden....300km na východ....Sudburry....dojeli jsme....a byli jsme ve městě jen o málo větší jako naše Saut Ste Marie...stejné obchody, stejné restaurace.....ale, měli vodojem. A to je něco, co my v Sault Ste Marie nemáme....ty vzdálenosti v Kanadě z vás udělají blázna. Už jsem se naučil obdivovat i vodojem....
Urazili jsme stejnou vzdálenost i na jih do USA, ale žádné velké překvapení se nekonalo. Jen se ve mě více utvrdil pocit, že daně jsou pro stát větší jed jako absence sociální politiky. USA vypadá na pohled o stupeň lépe než Kanada a ceny jsou všeobecně nižší. (Kanada má silnější sociální politiku, což se snažili využít naši spoluobčané hnědší pleti). Od benzínu, který stojí méně jak polovinu toho co u nás, až po hamburger. Zvláštní, jak jsou státní zásahy všude kontraproduktivní....zavedli jsme například u nás přídavky na děti, abychom podpořili mladé rodiny, ale na ně jsme museli vybrat více daní od mladých rodin a ve výsledku nám klesá porodnost, protože mladí mají strach, že víc dětí neutáhnou. Valorizujeme důchody i pro ty, kdo nemají děti a přetěžujeme tak mladé rodiny daněmi, takže ještě více snižujeme porodnost a zhoršujeme situaci dalším generacím důchodců. Máme vysoké školy zdarma, ovšem ve výsledku nedosahujeme ani 30% počtu vysokoškoláků Jižní Koreje, kde si musí platit každou hodinu ve škole, máme volební právo i pro občany co za celý život neodvedli do státní pokladny ani korunu ale svou volbou ovlivňují náš rozpočet a takto se dá pokračovat donekonečna.... ale to jsem teď hodně odbočil.
Pokud mé pokusy s cestováním v Kanadě zkrátím....jediné místo ve vzdálenosti do 1000km od Sault Ste Marie, kde se dá podívat je asi Toronto a Niagarské vodopády. Od Toronta toho zase tak moc nečekejte. Tedy pokud tam nejedete jen za nákupy.
Kanada Veverka
Drzá veverka z Toronta

Je to směsice všech možných národností, což jsem na jednu stranu i docela uvítal, protože můžete pojíst v čínské restauraci a hned naproti je japonská vedle korejské. Hned jsem se cítil jako v Číně. Je to trochu útěk od americké hamburgerové civilizace. Ceny lidové, pět bílých igelitových ubrusů na stole, jeden přes druhý, (po odchodu zákazníka se vždy ten vrchní vyhodí), pozlacené rámy obrázků s jídlem, červená barva, hůlky, prostě Čína jak má být, jen se v restauraci topilo, na rozdíl od čínských protějšků v Číně, kde jsem v zimě cvakal zuby .....a já měl možnost si trochu spravit svůj žaludek roky navyklý na asijskou stravu. Paní co nás obsluhovala neuměla ani slovo anglicky a tak jsem musel vytahovat z paměti těch pár čínských slovíček co ještě znám. Bohužel pivo nám nedala. Kanada stejně jako USA od dob prohibice má na alkohol licenci a jen licencované obchody můžou prodávat alkohol. Kanaďani prostě kopírují to co dělají v USA a někdy mám nepříjemný pocit, že snad z nějaké pohodlnosti. To je prý i důvod, proč se jim krize vyhla. Jak mi jeden Kanaďan neoficiálně s úsměvem prozradil. ‚U nás krizi nemáme, ne že bychom byli chytřejší, ale protože naši bankéři byli líní, aby ji tady vytvořili‘ :-D...... Takže jsem se musel v čínské restauraci spokojit s čajem. Bohužel nějakou konzistentní kulturu, nějakou historickou stavbu, to tady nenajdete. Návštěva hradu ? Na to zapomeňte. Najdete spoustu musejí, ale to je vše. Je toho dokonce ještě míň jako v Koreji, kde lidé civí v úžasu na ošuntělý kámen u cesty, protože si tam nějaký generál před 300 lety uvázal koně. A to už je vážně co říct. A lidé jsou odevšad. Zrovna jsme byli svědky antikomunisticke demonstace na podporu Falun (opozice režimu v Číně),
Kanada svobodny Falun
Za svobodný Falun, proti čínskému komunismu....

stejně jako demonstrace Syřanů proti režimu v Sýrii jen o ulici dále.
Svobodna Syrie
Za svobodnou Sýrii..

Toronto mě tedy moc zvášť nezaujalo. Pokud se tam už dostanete, pak si zajeďte k Niagaře. Je to kousek, nějakých 100 nebo 120 kilometrů. Je to pěkné místo, možná pro někoho nevkusné, protože je plné atrakcí, hotelů a kasin, ale je tam kde zajít a můžete strávit pár rozmarných chvilek nad vynikající langustou , nebo na Ruském kole nebo v HardRock Cafe....sice asi pak dva dny nebudete slyšet na své uši, ale atmosféra je tam úžasná. Já jsem se zrovna strefil do svátku svatého Patrika....to sem přislo z Irska. Kdo má na sobě něco zeleného, ten má prý štěstí...
Kanada svaty Patrik
jsme zelení, jsme, tak jsme OK
Jen jsem měl občas zvláštní pocit, že ta Niagara vlastně ani už není pro toto místo zvlášť důležitá, protože si ji každý vyfotí a za 30 minut už míří do hotelu, kasina, restaurace nebo turist shopu, protože co s načatým večerem, že...
Kanada Niagara z veze
Pohled na Niagaru z věže

Kanada vyhlidkova vez
Vyhlídková věž

Kanada Ruske kolo
Ruské kolo a jiné atrakce u Niagarských vodopádů

Tím mé cestování po kanadských atrakcích tak nějak končí, protože dál se přes víken moc člověk nedostane a těch 1000 km je tak asi dosah dojezdu aby člověk nebyl moc unavený a ještě měl náladu něco vidět a stihl se vrátit domů.
Jediné povyražení jsou akce pořádané místní komunitou. Zažil jsem docela pěknou hokejistickou sezónu, ovšem bohatě vyváženou rámusem na hotelu až do 3 do rána,
Kanada Symbol hokeje
Symbol hokeje v Sault Ste Marie

Kanada Hokejisti
Hokejisti.....odevšad, ale ne od nás....

soutěž dětí v sáňkování, kde soutěžili děti z okolních 300 km vzdálených měst, a podobné nárazové akce......
Takže co dělat? Co jen tady dělat? Asi se budu muset orientovat na to co je tady. A to je les, voda, divoká zvířata...Jenže já....skr naskrz technický typ. Obdivovat přírodu je fajn, ale ne každý den. Popíjet whiskey, je také fajn, ale také to není dobré každý den...Pro lidi z města je příroda balzám, ale jako neustálý životní trend.... No nic, třeba objevím nepoznané. Už jsem odmítl několikeré pozvání Kanaďanů na ‚ice fishing¨. (Kanaďani jsou vážně přátelští, i když nejsou tak uhlazení.) To je ledové rybaření.
Kanada zima
Takové počasí je pro Kanaďana právě tak vhodné k rybaření

To máte díru v ledě, sedíte, venku je tak mínus 25 fučí a vy sedíte a sedíte a sedíte a mrznete. Možná je to fajn, možná je v tom něco, co já nechápu, ale mě stačilo jen proběhnout v té zimě z hotelu do supermarketu a už toho bylo dost .....a oni si klidně rybaří od 4 od rána až do poledne, že jsem měl pocit, že zmrzli při cestě z hospody domů...Kolega Kanaďan říká....já bydlel na farmě, my neměli peníze a všechno jsme dělali doma. Já si koupil máslo v obchodě poprvé, když jsem se oženil. My si ho jinak doma vyráběli. A sobi? To je nic, to je bezcenná věc, těch si můžeš zabít kolik chceš, kolik já jich jen ulovil. A panelák? Proboha co je to? Já nejradši jedu ven a třeba týdny nepotkám člověka, tak je mi nejlíp..... Zajímavý názor, myslím si.Teď se ale otepluje, tak asi neodolám a koupím si luk, povídám si pro sebe. Asi se budete smát, ale na tohle jsou Kanaďani skutečně machři. Nikde jinde jsem neviděl v jednom obchodě tolik luků jako tady. Hned vedle nabídky kalašnikova a ostřelovačské pušky, která prý sejme maníka na několik kilometrů s kalibrem jako menší protitankové dělo..copak tady všechno neprodávají.... Dokonce jsem viděl i záruční list z naší zbrojovky, což mi udělalo radost, protože kromě piva, jednoho klavíru a transformátorů které ale dodal německý Siemens a několika varných konvic Simax jsem moc věcí po světě s nápisem Czech neviděl. Dostal jsem asi 2 hodinové školení o lucích, co je co a slečna v obchodě mě zasvětila do různých parametrů luků....povídá...asi nejprodávanější jsou kladkové (compound) někde okolo 60 lbs...to je zhruba síla luku. A ještě povídá....neznám žádné zvíře v Evropě, které by se nedalo zabít lukem který má okolo 50 lbs. Kdyby jen věděla, že v Evropě musíme mít lístek i na chytání ryb a ještě být členy kdoví jakých spolků, tak by tak nemluvila.... Tady tyhle můžete předepnout až na 70...soba s tím klidně prostřelíte na dvakrát. Dávejte si ale pozor, pokud se Vám nepodaří zvíře dobře zasáhnout třeba Kanadskou husu, tak vám ten pták může klidně zlomit ruku, lidé mají strach je lovit, někdy totéž platí o jelenech, ale ti za Vámi na strom nevylezou.... Dáte si tady na špičku trojbřit a průraznost je úžasná. Pro vás....odhaduju, že délka napnutí tětivy by měla být tak 30 až 31 palců. Jste chlap jako hora. Znám lidi co tím klidně zasáhnout terč na 100 metrů. Po celou dobu dráhy letu je zásah samozřejmě smrtelný. Pokud ale střílíte na takovou vzdálenost, tak bych doporučovala vyměnit konec šípu, máme tady koncovky....pokud vystřelíte, tak se vám konec šípu rozsvítí a vy ho snáze najdete, pokud ho nevstřelíte příliš hluboko do nějaké měkké hlíny. Barvy jsou červené, zelené, oranžové. Já střílím už od 10 let. Tamhleten luk je můj, ale ten nemám na lov, ten je na soutěže. To je něco jiného, ten musí být přesnější, takže vůbec nepoužívám takovéto opěrky šípů jako na lov a vůbec nemusíte nabíjet tak rychle a nemá maskování a taky není tak tichý a stabilizátor může být dlouhý a luk neskladný a.. a... a...... A kolik stojí ptám se. Tak já za něho dala asi 2000 dolarů (asi 40 000 korun), ale už má něco za sebou...ovšem pro sportovní střelbu tady máme levnější a velmi výkonné typy a ukázala mi asi 80 jiných kladkových luků co měla v prodejně pověšené. Technologie šla strašně dopředu za posledních 10 let. Jen se musí podle Vás upravit a můžete jít na to...... Tak nevím. Zabíjet soby, to není nic pro mě. Můj kolega Kanaďan jich prý už zastřelil přes 70, ale já? Druhý kolega má na počítači fotku, jak se sklání nad jelenem, kterého zastřelil kuší. Ale zabíjet zvířata? Nejsem žádný myslivec. A luk? Jako technik musím uznat, že ta zbraň má svou krásu a je v ní hodně technologie a umu. Nádherně propracované křivky zátěže a průběhu síly při vypuštění šípu. Pružnost, stabilizace, dynamika, tlumení, je to zcela neuvěřitelné. .Dodnes jsem nevěděl, že střela z luku může být přesnější a účinější jako třeba střela z revolveru...... Tak vážně nevím. Mám to zkusit a jít do toho, nebo se mám poohlédnout po něčem jiném...A když si to dovezu domů, neboudou mě zase nějací lidé obviňovat ze zbohatlictví nebo nedejbože z pytlačení....uvidím, do týdne se rozhodnu a třeba se ze mě stane lovec, pokud mi ovšem před tím nějaký jelen, sob nebo pták nepoláme ruky a nohy...:-D. O víkendu jsem se podíval na výstavu, kde jsem si párkrát vystřelil a docela se mi to i líbilo. A jiná paní mi říká...tak už jste se rozhodl? A já říkám, já nevím co by tomu řekla moje žena.....asi že jsem se zbláznil. Tak ji sem přiveďte, povídá. Ale ona je v Evropě...a právě proto o tom uvažuji, kdyby byla tady se mnou, tak nemám vůbec šanci. Zasmála se a já dostal další přednášku, že ona střílí už od dětství a že pro holky jsou lepší luky jen s jedním excentrem, že přece ona nemuže konkurovat nějakému chlapovi co má ty excentry dva, co je jako gorila, že ona když natáhne luk, tak ten trojúhelník co dělá tětiva představuje energii a ona ho má menší, protože nemá takovou sílu a že je to nefér, že dráha jejího šípu není tak plochá jako u těch silných chlapů a tak se musí upravit to a to a tamhleto a tady přidat závažíčko na tětivu, to dá šípu pár metrů rychlosti za vteřinu navíc a tady zase nějaké gumové třásně, že se pak luk nedá vůbec slyšet a že se vůbec diví, proč má žena nestřílí z luku taky, že je to divné, že to ani nezkoušela, vždyť je to taková zábava........tak to vidíte. Jiný kraj jiný mrav. Dostal jsem nabídku na slevu 10 procent a vyslechl si stížnosti na 13 procentní DPH, co mají v Kanadě, jaká že to je zlodějina, a že to dělá ta jejich vláda a že se tím podporují jen flákači, co se jim do Kanady sestěhovávají z celého světa. A že v USA je to lepší a že tam jezdí kupovat benzín a na nákupy. O našich 20 procentech jsem radši ani nemluvil, stejně by mi nevěřili, když se v USA v kostelech modlí za levnější benzín a to ho přitom mají levný jako nikde jinde v Evropě. Prohlédl jsem si smutně čtyřkolky a sněžné skůtry, které jsem už ze svých zájmů raději vyloučil abych náhodou u nás někomu nešlápl na kuří proletářké oko a začal vážně uvažovat o luku. Tak mi držte palce, ať zase něco nevymastím a ať mě pak s tím někde na letišti nezavřou za nedovolené ozbrojování.

Kanada compound bow
Typický kladkový luk....no není to krásný stroj? :-)




Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář


<< úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se